Vzpomínka na téměř zapomenutého znalce a vystavovatele Františka Ketzeka

František Ketzek - z životopisu

(1906-1978)
malíř, kreslíř, grafik, ilustrátor, profesor v Praze. Mládí prožil v Kladně, kde v r. 1925 maturoval na místní reálce. Absolvent Uměleckoprůmyslové školy v Praze, žák V. H. Brunnera a J. Bendy. Souběžně absolvoval přednášky na Filozofické fakultě UK v Praze a ČVUT. Studijně pobýval v Itálii, Francii, Německu a býv. Jugoslávii. Osobní přátelství s Františkem Tichým mělo vliv na práce obou umělců, obdržel mezinárodní ceny, obeslal řadu výstav, avšak po vystoupení jako korunní svědek v zinscenovaném procesu s Václavem Talichem si získal nepřízeň režimu a musel odejít do ústraní (Toman, Slovník Chagall). Posmrtná výstava jeho děl se uskutečnila na podzim r. 1991 v Galerii výtvarného umění v Kladně.

V roce 1938 byl společně s Bedřichem Šulcem spoluautorem námětu k operetní komedii Bílá vrána, kde hrála celá řada našich nejlepších herců, např. Jindřich Plachta a Adina Mandlová.

Dále je o něm též známo, že hrál r. 1965 ve filmu Sběrné surovosti roli šéfa od režiséra Juraje Herze na motivy díla Bohumila Hrabala.


V roce 1950 je uváděný jako předseda Filatelistické komise znalců v tehdejší ČSR.
Jako znalce jej obdivoval známý filatelistický funkcionář a vystavovatel Karel Basika.

S Karlem Basikou pořádali různé přednášky, např. 31.10.1950 v Ústí nad Labem při příležitosti Celostátní výstavy známek v Praze 1950. V závěrečné řeči přednesl pravdivá slova, která vystihují většinu sběratelů:“ Ryzí známkové sběratelství může přinést každému sběrateli mnoho krásného a poučného, ale musí být děláno srdcem a s láskou k věci“.

Ve Filatelii č.17/ 1950 napsal zajímavý článek „ Každý má svou pravdu“. Už jen samotný název nepotřebuje mnoho komentářů.

V roce 1955 na Mezinárodní filatelistické výstavě v Praze vystavoval exponát klasiky USA 1847 – 1867, kde měl zastoupené i ukázky pošmistrovských vydání New Yorku 1843-1845. Byla zde i řada celistvostí z období 1847-1867. Tento exponát byl oceněný zlatou medailí jako nejúspěšnější z našich exponátů, který prezentoval mimoevropský stát.

V květnu 1956 vystavoval v tehdejší Jugoslávii v Záhřebu na výstavě JUFIZ III exponát USA 1842-1866, který byl uznaný za nejlepší v tzv. Zámořské třídě. Získal Zlatou medaili a čestnou cenu výstavy. Na této výstavě společně s ním zlaté medaile a čestné ceny obdrželi ještě Jaroslav Kovařík za vynikající Rakousko a Karel Basika za Velkou Británii.

Nechal za sebou tak vynikající jména jako např. Klement Ptačovský, Vlastimil Čepl a Petr Lavrov.
21.11.1957 byl jmenovaný členem Sboru znalců společně s dalšími významnými našimi znalci.
V roce 1959 je zajímavý jeho spor s dalším naším znalcem B. Riegrem ohledně pravosti známek Staroitalských států a Francie. Nedokázali se shodnout na pravosti těchto známek a tehdy vyšla hvězda našeho největšího filatelistického funkcionáře a znalce klasických známek Ing. Ladislava Dvořáčka, který dokázal všechny známky správně určit.

V roce 1968 vystavoval F. Ketzek na výstavě Praga 1968 exponát klasického Afghanistánu 19.století od roku 1871 do roku 1900.
Poslední roky svého života tvořil ve svém ateliéru v Praze a o jeho filatelistické činnosti už nejsou zmínky.
Nedávno se mi dostala do rukou jeho sbírka starého Afghanistánu (tzv. „Tygřích hlav“) a byl jsem překvapený přesným určením typů známek i u doslovných „zbytků známek“ (tehdejší poštovní úředníci znehodnocovali známky utržení části známky). U 3.emise deska B, kde je 60 typů známek jednoho nominálu! Jako porovnávací materiál v minulosti existovala pouze zmenšená a neostrá fotografie archu, nebo přímo celý dochovaný arch, ale pochybuji, že by tento arch měl F. Ketzek k dispozici.

Ukázky ze sbírky Afghanistanu Františka Ketzeka









Prof. František Ketzek si určitě zaslouží připomenutí jako filatelista, znalec i vystavovatel.

Zdroje informací:
Encyklopedie Wikipedia
Časopisy Filatelie 1950-1960
Sbírka Afghanistánu Františka Ketzeka