Poštovní historie Černé Hory XII.

Převzato se svolením pana J. Vomela ze stránek sweb.cz/crnagora

---

Odraz válečných událostí na poštovnictví Černé Hory - 2.část

1. světová válka

Černohorská poštovní správa
Černohorci vstoupili do války proti Rakousku Uhersku hned na začátku války. Černá Hora znovu obsadila Skutari. Na pomoc přišel například oddíl francouzké pěchoty (250 mužů), který byl původně ve Skutari, držel strážní službu v Cetinji. Avšak v září 1915 vojska rakousko uherská realizovala své záměry na kotorské a hercegovské frontě. V prosinci zahájila vojska útoky proti území Černé Hory Hlavním cílem byl Lovčen.



Úhrnem bylo na kotorsko - krivošijském úseku asi 200 dělových hlavní a do boje se mohlo zapojit 2 horské brigády a 10 rot pevnostní pěchoty. Později počet děl vzrostl. Proti stálo 6000 Černohorců s 26 děly. Hlavním velitelem byl syn krále Nikoly Petr, který na začátku roku 1915 přijel z Ruska , aby pomohl Černé Hoře.

První událostí této války bylo potopení válečné lodi Zenty. Zenta plula z Boky Kotorské odstřelovat Bar. Do cesty se postavila spojenecká eskadra. Loď byla potopena, většina posádky doplavala na skalnatý ostrůvek, kde byli asi v počtu 150 vojáků zajata. První větší transport zajatců přiváděl domácí obyvatelstvo k nadšení. Češi a vůbec Slované byli odděleni od Němců a Maďarů a byli využíváni k práci za plat.Od roku 1915 se dařilo rakouskému válečnému námořnictvu úspěšně blokovat pobřeží Černé Hory. Rakouské válečné loďstvo začalo na počátku století budovat námořní letectvo. S možností přistáti na zemi i vodě. Rakouské hydroplány létaly často na Černou Horou. S počátku se omezovaly na pobřeží později se osmělily do vnitrozemí. Jednoduchými bombami moc škody nezpůsobily. Jedním větším incidentem byl let na velikonoční pondělí. Kdy letec shodil šest bombu na tržiště v Pogorici. Bylo mnoho raněných a 116 mrtvých.

Zkušenosti Černohorců při bojích Kotor – Lovčen byly velké. Což může dokladovat, že za poslední rok vypálili na Černou Horu Rakušané 13 tisíc ran aniž by způsobily velkou škodu. Do října byl celkem klid. Ještě před tím přišli na Lovčen dvě francouzké baterie s 8 děly. Štědrý den (pravoslavný o 13 dní později katolického byl v Budvě veselý a klidný, ale druhý den o 4 hodině ranní začala ofenzíva. Na počátku Černá Hora kontrolovala boje dobře. Síly se soustředily na pevnost Vrmac. Nejmocnější pevnost ochabovala. Do boje zasáhla rakouská flotila zakotvená v tivatském zálivu. Lovčenská pozice byla zasypána hromadou střel. Nad hlavami kroužily rakouské letadla. Největší peklo bylo u francouzké pozice. Třetí den se objevila válečná loď Radecký, která svýmí 30,54 cm děly se sousředila na obraná místa. Potom francouzké pozice padly. Princ Petr se dal na útěk a s ním i část armády A tak začal konec Černé Hory. Již 11. 1. 1916 byla dobyta Cetinje a téhož dne odeslal král Nikola depeši o míru. Během války byl do obsazení území rakousko armádou byl provozován běžný poštovní styk mezi civilními úřady na Černé Hoře. Jako zajímavá může být korespondence Francouzů – spojenců z Skutari, Cetinji, dále pošta zajatců, kteří byly převážně umístěny v Danilovgadě. Zajímavé jsou odesílané lísky Srbů z území Černé Hory přes červený kříž ve Švýcarsku z konce roku 1915 nebo začátku roku 1916.




Rakousko-uherská vojenská správa

Po vítězném tažení rakouských vojsk na jižní frontě rakouská správa na dobytém území zřídila nejprve polní pošty a později etapní úřady, jichž mohli používat i civilisté. Ti však museli hradit poštovné a proto byly vydány zvláštní známky polní pošty.

Některé identifikované polní pošty rakousko-uherské v době zabrání Černé Hory.



Typ R razítka - IIIc-1 (1), IIId-2 (2), a razítka ručně psaná - typ IV



Etapní poštovní úřady rakousko uherské administrativy na území Černé Hory


Zde si můžete prohlídnout větší tabulku

Poznámka:
I. typ razítka - průměr 22 mm bez rozlišovacího písmene
II. typ razítka - průměr 23 mm s rozlišovacím písmenem
III. typ razítka - průměr 24 mm s rozlišovacím písmenem




Na sklonku roku 1918 končí činnost i této vojenské správy na území Černé Hory. Dne 29.října byl vytvořen stát Srbů, Chorvatů a Slovinců – Država SHS, který se 1. 12. 1918 spojil se Srbskem a Černou Horou v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, jež bylo oficiálně přejmenováno na Jugoslávii až v roce 1929.